Rudolf Švaříček - Čísla

Jsme zvyklí na kulturu, kde jsou vědomosti zakódovány a napěchovány do knih. Školy jsou ve skutečnosti cvičením, jak zacházet s těmito znalostmi, učitelé vysvětlují moudra knih.

Existuje i jiný svět! Daniové nikdy nepoznali písmo. Neměli potřebu kvantifikovat své prostředí, neznali a nepoužívali peníze. Mají výjimečný smysl pro rovnováhu. Nezajímá je soutěžení, nepotřebují vyhrávat. Neocení výjimečnost. Délku trasy neměří na uražené kilometry, ale na noci a dny strávené na cestě. Každý den, hodina i minuta jsou tady zvláštní. Jako by byly poslední!

Daniové znají jen čtyři číslovky.

Magiat - jedna, Pete - dvě, Henaken - tři, Modok - mnoho.

Etnika v horách mají svérázné početní systémy. Jeden je založený na neobvyklé základně čísla 27. Dostanou se k ní počítáním od malíčku levé ruky přes paži, loket a rameno vzhůru přes hlavu a pokračují dolů po pravé paži opět k malíčku. Jinde se vychází z posvátné dvanáctky, kterou se vše násobí. Hodnotu věci vyvažuje dvanáct krát dvanáct mušlí kauri. V další oblasti považují za nejdůležitější číslo třináct. Příslušníci kmene Egaki jsou čísly zcela posedlí a počítají do tisíců.

Kmen Ketengban (u kterého šplháme na posvátnou Mandalu) počítá do deseti. Nejprve sečítá ohnuté prsty ruky (tedy obráceně než my). Na číslovky 6, 7, 8, 9 a 10 ukazuje pravá ruka na levou ve výši zápěstí, předloktí, lokte, paže a ramene!