DAMALOVÉ

 

V království kouzel vládnou mysteria a úsměvy

Zobáky rajek trčí z nosního septa, nahotu krášlí ozdoby z kasuárů a rajek. Lupeny tara suplují deštníky, zpěv přechází ve skřeky. Obklopuje nás řeka nahých těl s širokými kotekami na přirození. Vstupujeme do království kouzel, kde vládnou mystéria a úsměvy. Po blátivé cestě se plazí had desítek nevyskákaných těl, mávání luků s bojovými výkřiky nás louhuje v kombinaci strachu a mrazivého nadšení. Proud nahoty hrozí zřícením do řeky. Jsme unášeni něčím nadpozemským, válcují nás nahé doteky a vřeštění. Doprovodem blaha je skřípání zubů, typický projev místních chlapů, na který je třeba si zvyknout. Nebrousí si zuby na nás, naopak. Zvuky zubní skloviny jsou zde vyjádřením vrcholného štěstí.

 

 

Pohřeb. Máme šanci poznat domorodce v souvislostech. V osadě smrt skolila jednoho z domorodců. Poslové okamžitě roznesli zprávu o smrtí do okolí, připravuje se smuteční trachta. Mrtvé tělo je vystavené na dřevěné šikmině, sem proudí známí za rozloučením. Vzduchem práská místní zvyk zalamování prstů. Prostředníček se vloží mezi prsty kamaráda a jeho prudké vytažení vydává mlaskavý zvuk lusknutí. Při uvítacím žalozpěvu stojí muži na jedné noze, druhá je ohnutá vpřed. Pravá ruka tře lýtko ohnuté nohy, levá utírá slzy z pevně sevřených očí. Jako šlehnutím prutu je ponuré chvíli konec, žal se rozbíjí. Opakuje se znovu s dalšími příchozími, kteří přinášejí pásy z mušlí, sítě, prasata a batáty. Plačky se střídají v odhánění much z mrtvého, mohutné lupeny keladi v jejich rukou se kývají nad bezvládným tělem jak smuteční palmy, nářek drásá duši. V tropickém klimatu se slunce opírá příliš zostra a na mrtvole je to znát. Přiletěly se rozloučit všechny mouchy z širokého okolí, tělo halí černý bzučící flór. Krvavá jatka zabíjení prasat vrcholí hostinou, na které vůdce pohřbu krájí prasečí kůže na pruhy. Každý muž dostane svůj díl a všichni si pomažou těla tukem. Po kremaci se zbytky těla vyberou z popela a svážou do banánových listů, popel se vysype za mužskou chýší.Tři dny oslav mají upokojit duchy, dary je odškodní. Po smrti duch opustí tělo a zůstává nablízku. Potuluje se prý nocí kolem táborů. Ochranné hrazení má udržovat duchy dál od chýší. Naříkání zaplaší ducha mrtvého, který nemůže ukrást blízkého. Chválením dobrých skutků lidé duchy utvrzují, že na ně nezapomněli. Po smrti v boji je duch zdrojem neštěstí. Nestačí jen pohřeb, je třeba zabíjet. Když se někdo probudí ze snu o zemřelém, musí okamžitě spustit nářek, aby ducha odehnal. Pokud se zjeví jméno viníka, rodina má právo požadovat jeho vydání.

Rituál je oslavou života, obžerství a kopulace

Nahý ráj? Neuvěřitelná je místní zručnost, domorodci jsou s džunglí a jejím životem přirozeně propojeni. Vše je jednoduché, se vším si ví rady. Při výrobě pastí nebo opravě "nůše" jen odběhnou do džungle a vrací se s potřebným ratanem, který mačetou štěpí a pruhy namotávají na loket. Při stahování kůry či každé improvizaci jsou neobyčejně vynalézaví. Vše je účelné a jednoduché, lehké jsou i pohyby mačet. Švih je krátký, při sekání lián se nenapřahuje celá ruka, jen lehce pracuje zápěstí. Přesto je úder dostatečný. Pohyby Tarzanů džungle jsou elegantní i úsporné zároveň. Všichni musí přežít s prostředky doby kamenné. Voda se nosí od potoka v dutině bambusu nebo tykvi, oheň se rozdělává třením ratanu. Protože domorodci neznají nádoby, zeleninu s masem opékají a dusí mezi žhavými kameny. Kamenná doba vyrábí jen to, co je nutné pro přežití. A toho není moc.

Přírodní život je i čekání. Na co? Na dostatek batátů a prasat, aby se dala vyplatit nevěsta, vysekat v divočině paseka, postavit chýše a založit rodina. Nadbytek je zde jen času, největší místní devizy A tak se poposedává u ohně, kouří a klábosí. O čem si domorodci vypráví? Třeba o poslední slavnosti prasat, která je vrcholem života, oslavou radosti, plodnosti a obchodu. Vyměňují se při ní prasata, ženy a historky. Splácejí se dluhy a zadělává na nové. Slavnost je vrcholným svátkem života, obžerství a kopulace.

Pod příkrovem tajemné džungle žijí lidé, kteří nás mohou mnohému učit. Vědí, jak přežít v extrémních podmínkách, jaké byliny se používají k léčení (čtvrtina farmaceutik pochází z džungle). Domorodci dokáží perfektně vše, co by v prostředí džungle měli umět. Výpravy odhalují, co všechno neznáme a co je třeba se ještě naučit. Je toho hodně!

V havarovaném letadle se zabydlují domorodci jako v jeskyni

 

 

 

 

 

 

 

 

Zobák rajky v nose

 

 

 

 

 

 

 

 

Když se kořist stává hračkou

 

 

 

 

 

 

 

 

Nosní septum je netradičním pouzdrem na cigárko