Nejvyšší ledovec

Při našich expedicích se nám postupně podařilo vystoupit na nejvyšší vrcholy magického ostrova. Horští bohové stáli při nás!

Štěstí na vrcholu Carstensz s Peterom Hámorom

Carstensz! Nejlepší z motorů - zvědavost - nás tlačí do krátkého hangu. Je to tady! Bílé vrcholky! Sníh! Jsme skutečně pod rovníkem v Tichomoří? Jen co jsme se vyhrabali ze zapařeného skleníku tropické džungle, stojíme pod ohromující masou sněhu a ledu nad bílými vápencovými skalami. "Ledovce!" křičím dolů ve stejném nadšení jako se asi nesl výkřik "Země!" z Kolumbova strážního koše při spatření pevniny. Řadu let jsem nejvyšší vrchol Guineje vyslovoval stejně jako současné mapy - Puncak Jaya, Vítězná hora, dříve Jayakesuma. Správnější je Carstensz nebo Carstenszova Pyramida, ale název není zásadní. I výška se v mapách různí, nejčastěji se uvádí 5030 metrů. Jde o nejvyšší horou Austrálie a Oceánie. Domorodci nazývají horskou oblast Dugundugu, papyrus, po našem šáchor. Čistá běloba horského sněhu připomíná bílé květy bahenních rostlin.

Vrchol Ngga Pullu fotí Peter, stativem je sněhulák

Sen spatřit z horského hřebene blankytné Arafurské moře je realitou. Otevřená jižní strana je krásnější než nejodvážnější představy. Z věčného sněhu shlížíme do horké tropické džungle o pět výškových kilometrů níž, mořské azuro je od nás asi 80 kilometrů daleko. V bujné zeleni se rýsuje hnědá chobotnice ústí řek. Tam odsud holandský mořeplavec Jan Carstensz poprvé spatřil ledovce, které nás právě obklopují. Senzační objev ledu v Tichomoří, kterému tehdy nechtěl nikdo věřit. Tam někde byli zabiti a poté snědeni námořníci Carstenszovy výpravy. Krutý konec objevitelů v rukou (nejen v nich) kanibalů. V zádech máme nekonečně zelený koberec džungle a kdyby nad ním nepluly mraky, možná by i tam prosvítalo moře. Z ostrého hřebene padají kompaktní kolmé stěny! Bojujeme o čas, v poledne přichází srážky. Led, sníh, skála, jáma vlevo, propast napravo. Nabídka exponovaného hřebene je bohatá.

Po kritickém místě jdeme do smyček. Druhé klíčové místo je kombinací všech záludností. Ostře vzhůru, traverz, slanění, šplhání... kompletní lezecká abeceda na několika metrech. Velkou věž traverzujeme zprava a po sněhových plotnách nás to táhne vzhůru. Už je to tady! Vyhráli jsme, dál už není kam! Společnou nohou na finální výšvih, společná radost, rozesmáté štěstí, které nelze popsat. Opojné pocity jako po vášnivém milování. Jsme zde jako první Čech a první Slovák v historii! Pozdě a marně se snažíme dohnat fotografický dluh. Během výstupu nebyl na focení čas ani síla. Spěchali jsme. Obligátní snímky, úspěšní horolezci na vrcholu. Štěstí co nejde popsat. Rub fotky je nezobrazitelný. Co všechno je za námi! Rozladění z politické situace, tragédie mrtvých, strach, únava, vyčerpání...

Ngga Pullu očima Petera Hámora. "Když jsme den po výstupu na Carstensz i my s Rudou stáli na sněhem pokrytém vrcholu Ngga Pulu, chápal jsem, co měl na mysli Harrer. Žádný výstup nezačíná na úpatí a nekončí na vrcholu. Každé hoře dáváme kus života - čas, kdy jsme úplně v její moci a ona zaměstnává naši mysl i srdce. Za to nás odměňuje nejen dobrodružstvím, ale i množstvím nezapomenutelných zážitků a střetnutí. Ani jedna hora mi však nedala tolik krásy, poznání a emocí jako Carstensz."

Vrchní hranu kilometrové stěny lemuje ohromující masa ledovce Meren

Prahistorické kulisy stromových kapradí jsou připravené, jen dinosauři dnes nedostali vycházky